Plyšové ptáky proměněné v ornitoptéry. Jsou živé, ale neživé.

Američtí inženýři použili vycpané ptáky k vytvoření ornitoptér. Jeden z prototypů umělého trupu je pokryt skutečným bažantím peřím a má vycpanou hlavu čukaře připevněnou k přední části těla. Druhý dron je založen na křídlech holuba. Oba preparační setrvačníky úspěšně absolvovaly zkušební lety. V budoucnu by podobné ornitoptéry mohly sloužit k monitorování zvěře nebo k průzkumným misím. O vývoji vyšel článek ve sborníku konference American Institute of Aeronautics and Astronautics Scitech 2023.

Létající stroje, které k udržení letu používají údery křídel jako ptáci nebo hmyz, se nazývají ornitoptéry. Jsou agilní a teoreticky se dobře hodí pro monitorování životního prostředí a výzkumné účely pro pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí.

Jde o to, že na rozdíl od multikoptér vydávají ornitoptéry méně hluku a mají větší vnější podobnost se skutečnými ptáky. Stávající prototypy bezpilotních letounů, jako je p-flap, jsou vybaveny mechanickými chapadly, aby mohly přistát na bidýlkách nebo větvích stromů, díky čemuž jsou ještě více podobné skutečným ptákům.

Američtí inženýři vedení Mostafou Hassanalianem z Institutu těžby a technologie v Novém Mexiku šli ještě dále ve snaze, aby ornitoptéry připomínaly skutečné ptáky. K tomu při jejich konstrukci použili části vycpaných skutečných ptáků.

Celkem vytvořili dva prototypy taxidermických ornitoptér. Jeden z nich má tělo a křídla z umělých materiálů. Navíc je pokrytý pravým bažantím peřím a na přední části těla je připevněna hlava vycpaného čukara. Druhý dron má také umělé tělo, ale jeho křídla jsou vypůjčená z vycpaného holuba.

Náš ornitolog-editor Sergej Kolenov objasňuje, že pták zobrazený na fotografiích vypadá spíše jako asijský čukar (Alectoris chukar) než bažant, podle autorů práce. I když čukar také patří do čeledi bažantovitých, je to přece jen jiný pták.

Inženýři vzali údaje o váze a rozměrech skutečného holuba o váze 270 gramů s rozpětím křídel 60 centimetrů a také údaje o tvaru jeho křídel. Na základě toho vytvořili 3D model a numerický model křídel, které použili k simulaci letu v simulátoru.

Mechanismy pohánějící křídla byly vypůjčeny z hotových modelů ornitoptér zakoupených vývojáři. Byly rozebrány a jejich komponenty sloužily jako základ pro prototypy. Zpočátku byla křídla zajištěna pomocí tyčí z uhlíkových vláken o průměru dva až tři milimetry. Po sérii poruch při tvrdých přistáních v prvních zkušebních letech však byly nahrazeny ocelovými, které jsou sice těžší, ale také odolnější. Celkem inženýři testovali křídla tří ptáků: holubice, vrány a kolibříka.

V tuto chvíli jsou oba sestavené prototypy úspěšně testovány za letu. V budoucnu k nim autoři díla plánují přidat klouzavý režim, ve kterém bude moci ornitoptéra létat jako dron leteckého typu, a také vyměnit čelní ozubená kola v pohonu křídel za šroubová, která vytvoří méně hluku a vibrací během provozu. V budoucích prototypech navíc vývojáři plánují místo lepení peří na plastové tělo použít skutečnou ptačí epidermis s peřím.

Podle vývojářů, citovaných online publikací New Scientist, by ornitoptéra vytvořená z částí těla skutečného ptáka mohla vědcům pomoci studovat některé aspekty aerodynamiky ptačího letu. Například, jak létání v klínu pomáhá ptákům v hejnu šetřit energii nebo jak barva a vzor opeření ovlivňuje absorpci tepla a dynamiku proudění vzduchu kolem zvířete.

Dříve jsme hovořili o miniaturní ornitoptérě, pro kterou korejští inženýři vytvořili křídlo, které napodobuje konstrukční prvky křídel nosorožců. Díky pohyblivé jednotce na náběžné hraně a schopnosti elasticky se ohýbat a narovnávat, přežije biomimetické křídlo bez poškození srážky s překážkami v dráze ornitoptéry a poté bude pokračovat v letu bez pádu.