Krtek, ondatra a divočáci: která zvířata v zimě nespí / Městské zprávy / Moskevské webové stránky

Přišla zima a plch lískový, hadi, žáby a další živočichové již upadli do zimního spánku. Jsou ale i tací, kteří v zimních měsících nemají na spánek čas – jsou to lišky, ondatry, krtci, myší hlodavci, divočáci a dokonce i včely. Na nachlazení se začínají připravovat od konce léta: aktivně se krmí a sbírají zásoby, izolují si nory, prohlubně nebo hnízda. Některá zvířata si nedělají zásoby a hledají potravu pod sněhem.

Polní myši: hbité a nešetrné

V přírodních oblastech Moskvy jsou zcela běžné myši polní – malá a velmi aktivní zvířata s nápadným černým pruhem probíhajícím podél celého zad. Obvykle žijí v norách, které mají několik vchodů a délka chodeb může dosáhnout několika metrů.

Tito hlodavci jsou obvykle aktivní v noci, i když je lze vidět téměř kdykoli během dne. Polní myši dokážou projít několik set metrů za den a dostat se daleko od svých nor. Tam, kde se zvířata obvykle krmí, si vyhrabávají malé nory, do kterých se v případě nebezpečí rychle schovají. Takové nory lze vidět nedaleko od krmítek, které jsou instalovány v parcích.

V přírodních oblastech najdou polní myši téměř vždy dostatek potravy. Zvířata se živí bobulemi a semeny rostlin, mladými výhonky a oddenky. Mohou jíst i bezobratlé.

Sháněči: lišky a divočáci

Lišky neskladují jídlo, takže musí každý den chytat ptáky, najít myši a další malá zvířata pod sněhem. Přebytečnou potravu si liška dokáže schovat na odlehlé místo a v době hladu se tam vracet.

Do zimy červené krásky nemění barvu svých kožichů. Ale i v létě jim začíná růst hustá a teplá podsada a jejich tlapky jsou pokryty chlupy, aby bylo snadné šlapat na sníh a nezmrzly. V zimě nejčastěji tráví noc přímo ve sněhu, schoulená do klubíčka a čumáček si zakrývá načechraným ocasem. Liška začne hledat díru, když se chystá mít potomka.

Stejně jako lišky ani divočáci neskladují potravu na zimu. Ale v pozdním létě se vydatně krmí, aby nahromadili vrstvu tuku. Jejich srst se stává hustší s teplou podsadou. Pro kance je zasněžená zima poměrně těžkým obdobím roku. Jejich krátká kopyta jim ztěžují pohyb hlubokým sněhem. Proto se obvykle v zimě skupinky divočáků pohybují v jednom souboru a snaží se sledovat již prošlapané cesty na krmiště a zpět. Přes den často odpočívají, staví hnízdiště přímo ve sněhu a za soumraku se vydávají hledat potravu. Obvykle žijí v mokřadech lesů nebo v blízkosti vodních ploch. V zimě se živí kořeny a oddenky rostlin nalezených pod sněhem, větvemi stromů a keřů, suchou trávou a méně často živočišnou potravou.

Spořiví krtci a ondatry

Krtci mají poměrně teplou srst, takže se zvířata nebojí mrazu. Ale dostat jídlo do zmrzlé půdy není snadné. Proto si v teplém období tito hmyzožravci dělají zásoby žížal.

Ondatra tráví zimu v norách – tzv. rodinných boudách, které jsou jako bobři postavené na břehu nádrže pod kořeny stromů. Vchod do chaty se nachází pod vodou. Pak je tu tunel, který jde nahoru, a hnízdní komora nad vodní hladinou – je vystlána měkkou podestýlkou ​​z drcené suché trávy. Složité vícepatrové nory mohou mít také dvě nebo tři hnízdní komory pro různé životní situace. Jsou zde skladovací komory: spořiví majitelé v nich ukládají oddenky rákosu, oddenky rohovce nebo jiné zásoby. Mohou existovat jednodušší zimní komory skládající se z jednoho zdvihu. Obvykle je hostí mláďata ondatry, která na podzim opustila úkryt svých rodičů. Někdy si zvíře nedělá složité nory a chýše, ale spokojí se s jednoduchým hnízdem.

Včely: Žádný spánek, žádné dny volna

Tento hmyz také v zimě nespí. Specialisté Mospriroda uvedli, že v úlech neustále probíhá nějaký proces. Takže ve sluchátkách fonendoskopu připojeného ke vchodu do úlu je jasně slyšet tichý hukot včel. Pokud je hukot tichý a rovnoměrný, pak zimování probíhá dobře.

Pracovité včely se na jaře začínají připravovat na zimu. Sběrem nektaru med nejen vyrobí k jídlu, ale většinu si ho i uskladní na dobu, kdy už medonosné rostliny nepokvetou. Blíže k podzimu se královna začíná aktivněji rozmnožovat. Pracovní včely sbírají nektar z posledních medonosných rostlin a utěsňují všechny škvíry v úlu propolisem, aby v zimě nebyl uvnitř obydlí průvan. S prvním mrazem vyženou včely trubce z úlu a přestanou létat. Shromažďují se v hustém klubu, v jehož středu je děloha. Nyní je jejich hlavním úkolem se díky aktivní práci křídel navzájem zahřát, sníst uskladněný med a přežít až do jara.

V zimě se teplota ve středu klubíčka pohybuje mezi plus 15–20 stupni, zatímco venkovní teplota může dosáhnout až mínus 30. Zimování vedle sebe pomáhá pracovitým včelám zůstat celou zimu v teple a na jaře vyletět na sběr. nektar z prvních medonosných rostlin.

Některé spánkové strategie vycházejí z potřeby chránit se v nevědomém stavu, jiné pocházejí z přirozeného prostředí nebo vlastností vlastního těla.

A některé jsou prostě velmi zvláštní a dokonce výstřední.

Jednooký sen o delfínech

Když strávíte celý život ve vodě, může to být pro vás jako savce problém – protože i ve spánku potřebujete inhalovat kyslík. Jak se vyhnout utonutí, když jste v bezvědomí?

• Bobr zůstává svému bobrovi věrný celý život. Ale ne v Severní Americe
• Celá pravda o lenochodech: proč nikdy nechtějí utéct
• Celá pravda o rybách: jsou chytré jako opice

Delfíni, když jsou vzhůru, musí na rozdíl od ryb pravidelně vylézt na hladinu, aby se nadechli vzduchu. A relaxace v oceánu, kde se není kam schovat před nebezpečím, je velmi riskantní činnost. Jak tady můžeš spát?

Nejoblíbenější

Delfíni se přizpůsobili. Střídavě vypínají jednu mozkovou hemisféru, která odpočívá, zatímco druhá je v pohotovosti a hlídají, aby se nic nestalo. (Navíc ve snu má delfín jedno oko otevřené, naproti bdělé polokouli – takto savec neztrácí kontrolu nad tím, co se děje.)

Podvodní les vorvaně

Vždy se věřilo, že velryby, stejně jako delfíni, spí s jednou hemisférou. A to je pravda, ale vědci objevili něco překvapivého ve spánkových návycích vorvaňů.

Vědci narazili na stádo vorvaňů, kteří spali jako zabití, přitom stáli vzpřímeně ve vodě a tiše se pohupovali. Jak říkají vědci, vypadalo to jako zvláštní podvodní les, kde místo kmenů stromů byli kytovci.

Když se výzkumníci přiblížili ke spícím lidem, nijak nereagovali a byli v úplném zapomnění. A teprve když člun vědců do jednoho lehce šťouchl, všichni se probudili a odplavali pryč.

Vydry: vázány jedinou mořskou řasou

Nejednou jsme narazili na „roztomilé“ fotografie mořských vyder, jak dřímají, drží tlapky u sebe, aby se neztratily ve spánku.

Tím ale vydry nekončí. Pro jistotu používají k vázání mořské řasy.

Vědci byli svědky asi 100 vyder unášených oceánem, obalených hnědými mořskými řasami – jako velký kožešinový vor.

Spát jako slon je velmi málo

Sloni dokážou spát jen pár hodin denně – a to ani v jednom koncentrovaném „kousku spánku“. Přes den si čas od času na pár minut zdřímnou.

Možná to je důvod, proč to téměř vždy dělají ve stoje. Jen občas se stane, že spánek přemůže obra.

Zajímavé je, že sloni žijící v zajetí mnohem více spí – nemusí se totiž bát, že by je napadl dravec nebo pytlák.

Pavouk se nestará o naše biologické hodiny

Na pavoukovi je něco nadpozemského – z našeho lidského pohledu.

I když vezmeme v úvahu, že různá zvířata spí různě, všichni – dokonce i bakterie – dodržují 24hodinový cyklus, období takzvaných cirkadiánních rytmů, určovaných rotací Země. Ale takový pavouk není.

Vědci zjistili, že někteří pavouci pletající koule zcela popírají konvenční moudrost – jejich těla mohou fungovat v 17-, 18- nebo 19hodinovém cyklu.

Jak může pavouk vůbec existovat, žít podle takových biologických hodin, není jasné. Není také jasné, jak si vybírá, kdy bude spát.

Koaly hodně spí. Co jiného by měli dělat?

Jedním z problémů při studiu spánkových návyků zvířat je, že někdy může být obtížné zjistit, zda spí nebo ne.

Zvířata v zajetí se samozřejmě studují snáze, ale chovají se úplně jinak než jejich příbuzní ve volné přírodě.

Studie koaly v zoologických zahradách ukázaly, že mohou spát až 22 hodin denně. Při podrobnější studii, která pozorovala koaly i ve volné přírodě, se však zjistilo, že koaly ve skutečnosti spí asi 14 hodin denně. Plus čas na jídlo, plus jen odpočinek.

Faktem je, že konzumace nízkokalorických listů eukalyptu vám neumožňuje vést aktivní životní styl.

Mrožovi je jedno, kde bude spát a jak dlouho bude plavat

Mezi vašimi přáteli mohou být lidé, kteří tvrdí, že mohou spát za jakýchkoli podmínek. Klidně jim můžete říkat mroži.

Bylo zjištěno, že mroži mají přesně tuto schopnost – spát kdekoli, dokonce i v oceánu.

Badatelé viděli, jak dřímali na hladině oceánu, jak leželi na mořském dně, jak se kymáceli ve vodě (vertikálně jako vorvani) a drželi se svými působivými kly na okraji ledové kry.

Mroži přitom dokážou velmi dlouho vůbec bez spánku. Bylo hlášeno, že byli schopni plavat bez odpočinku až tři a půl dne v kuse.

Vzkříšení žáby

Žáby jsou úžasná stvoření. Přizpůsobují se téměř jakýmkoli životním podmínkám na naší planetě – dokonce i hroznému horku, dokonce i ledovému chladu. Mohou upadnout nejen do zimního, ale i do letního zimního spánku (kdy potřebují přežít příliš horká nebo příliš suchá období).

Rosničky žijící v arktickém klimatu se naučily využívat glukózu jako druh nemrznoucí směsi (60 % vody z jejich tělesných buněk se stává ledem, zbytek je naplněn glukózou zpracovanou játry z glykogenu).

S nastupující zimou se vrhají do jakési pozastavené animace, zcela ztuhlého stavu, ve kterém jim ani nebije srdce. A na jaře opět ožívají.

Vědci však stále přesně nevědí, jak žáby spí v těch měsících, kdy nejsou ponořeny do sezónní hibernace nebo pozastavené animace.

Na základě materiálů na místě BBC Země.