Jak pěstovat perly: Domácí metody, tipy, důležitá doporučení | Šperky

Populace perlorodky obecné v řadě regionů Severozápadního federálního okruhu je v lepším stavu než v jiných oblastech jejího biotopu. K tomuto závěru dospěli archangelští vědci během studia těchto sladkovodních měkkýšů zapsaných v Červených knihách všech úrovní.

Průmysl těžby říčních perel kdysi patřil k nejprosperujícím na severozápadě země, zásoboval královský dvůr a vyvážel perly. V muzeích si můžete prohlédnout kokošniky a další prvky tradičního severského kroje bohatě zdobené perlami. Na začátku 20. století však perlorodky evropské, zdroj této cenné komodity, byly pod hrozbou vyhynutí a průmysl zanikl.

Dnes jsou měkkýši s perlami pouze studováni a chráněni. Spolu s nárůstem jejich počtu se však objevily otázky ohledně vyhlídek na oživení obchodu s perlami, respektive umělého pěstování, které je v asijských zemích hojně praktikováno.

V Severozápadním federálním okruhu se perlorodka evropská zachovala v řekách Archangelské a Murmanské oblasti a také v Karélii.

— Východní hranice jeho moderního areálu rozšíření vede podél řeky Solza poblíž Severodvinska a západní hranice je v Portugalsku, — poznamenává Ilja Vichrev, přední vědecký pracovník Federálního výzkumného centra pro komplexní studium Arktidy uralské pobočky Ruské akademie věd a kandidát biologických věd. — Areál rozšíření je poměrně rozsáhlý, ale místy je fragmentovaný. Například perlorodka prakticky zmizela z Novgorodské a Leningradské oblasti, kde byl v minulosti obchod s ní hojně rozvinutý. Poprvé se o ní zmiňují prameny z 15. století, ale pravděpodobně existovala již dříve. S postupem Novgorodců na sever začala těžba perel v povodích řek Oněžského jezera, Bílého moře a na poloostrově Kola.

Objemy produkce se měřily v tunách a otevřeno bylo 500krát více lastur. Rybáři vypočítali, že perla se nachází pouze v jedné ze sta lastur a taková, kterou by nebylo trapné poslat k soudu – v jedné z tisíce.

Vědci se domnívají, že ke snížení populace měkkýšů nevedl jen masový rybolov, ale celá řada důvodů. Jinak by s ukončením produkce problém zmizel, ale to se nestalo.

Věc se má tak, že perlorodka je velmi náročná na podmínky svého stanoviště, vysvětluje Ilja Vichrev. V první řadě potřebuje studené a čisté řeky.

Populaci měkkýšů negativně ovlivnil rozvoj lesního průmyslu.

— Rozvoj lesního průmyslu měl negativní dopad na obyvatelstvo. Silný dopad mělo splavování dřeva po řekách. Kmeny se někdy potápěly, kůra, větve a další nečistoty se dostávaly do vody. Kromě toho byly prováděny inženýrské práce pro usnadnění splavování: koryto řeky bylo narovnáno, byly postaveny přehrady. To vše změnilo prostředí perlorodek. Voda přestala být průhledná, dno se stávalo bahnitým. S rozvojem dopravy se od splavování upustilo, ale odlesňování pokračovalo, což vedlo k erozi půdy a také zhoršovalo ekosystém řeky. Problém se zhoršoval výstavbou silnic a mostů. Obecně platí, že čím více je povodí řeky zastavěno, tím hůře se perlorodky cítí, — uzavírá vědec.

Tytéž procesy snížily počet ryb, včetně lososů. A larvy měkkýšů – glochidie – jsou během období růstu přichyceny k žábrám lososů a pstruhů obecných. U perlorodek severních trvá toto období až devět měsíců. Dnes jsou obzvláště početné v oblasti rybích farem.

Globální oteplování se stalo novou výzvou pro citlivé měkkýše. Archangelští vědci společně s kolegy z jiných zemí provedli rozsáhlou studii od Španělska až po poloostrov Kola. Ukázalo se, že stav perlorodek závisí na teplotě vzduchu a vody. V jižních oblastech je populace podle biologů v depresivnějším stavu. Měkkýši tam rostou rychle, ale nežijí dlouho, jejich reprodukce nestihne kompenzovat úbytek. A pro pomalu rostoucí severní perlorodky je normální délka života dvě stě let.

Vědci vypočítali, že populace těchto měkkýšů v Archangelské oblasti dnes činí přes půl milionu jedinců, v Murmanské oblasti více než milion a na severu Karélie více než dva miliony.

— Ve srovnání se západoevropskými zeměmi je naše situace s perlorodkami příznivá, — poznamenává ředitel FITC KIA UB RAS, člen korespondent RAS Ivan Bolotov. — V Archangelské oblasti jsme prozkoumali všechny řeky, kde se dříve lovily perly. V každé z nich perlorodky žijí dodnes. To znamená, že jsme neztratili ani jednu perlorodku.

Všechny se nacházejí v řídce osídlených lesních oblastech, kde nejsou žádné znečišťující podniky, takže měkkýši přežili. Jejich počet je však stále mnohem menší než dříve. Zdroje uvádějí, že v minulosti pokrývaly lastury dno řeky v několika vrstvách.

V minulém století se na severu pokoušeli oživit obchod nebo uměle pěstovat perly, ale ukázalo se to jako nerentabilní. Na rozdíl od jižních populací zde perlorodka roste příliš dlouho. Navíc trvá asi deset let, než se vytvoří samotná perla. Jak k tomu dochází? Když se do skořápky dostane dráždivý prostředek – zrnko písku nebo oblázek – měkkýš začne vylučovat perleťovou látku, která toto cizí těleso obalí. Čím více vrstev, tím lepší perla.

— V Japonsku a Číně vyvinuli účinnou metodu umělého pěstování perel v lasturách. Do nich vkládají polotovary různých tvarů z drcených lastur, které jsou dobře pokryté perletí. Je to velmi výnosný byznys, který se vyplatí za 10–15 let. Na takových perlových plantážích se zpravidla otevírá výroba šperků, obchod a muzeum, aby přilákaly turisty. Ale v Asii používají určité druhy měkkýšů, kteří rychle rostou a klima je tam teplejší. Vypočítali jsme si, že na našem severu by ziskovost takového podnikání byla nulová. Na víceméně hodnotné perly bychom museli čekat půl století, — domnívá se Ivan Bolotov.

Zároveň je podle jeho názoru stále možné pěstovat umělé perly v průmyslovém měřítku v Rusku – na jihu Dálného východu. Žijí tam měkkýši Cristaria, kteří se používají na farmách v Japonsku a Číně.

Perlorodka severní je velmi prospěšná i bez komerčního využívání jako důležitá součást ekosystémů. Je nezbytná pro zachování chudé biodiverzity těchto území, zdůrazňuje Ilja Vichrev. V některých oblastech jsou mlži zastoupeni pouze perlorodkou. Propouštěním vody obohacuje půdu o organickou hmotu a pomáhá tak ostatním organismům. Ne největší měkkýš přefiltruje až 15 litrů denně. A to jsou jen některé z jeho funkcí.

V roce 2020 budou vědci pokračovat ve studiu genetické rozmanitosti perlorodky evropské v regionech Ruska.

Perla je oblíbeným kamenem mnoha žen. Takové perleťové korálky jsou ztělesněním luxusu a elegance, a proto nikdy nevyjdou z módy. Skutečné kameny pěstované ve volné přírodě jsou velmi vzácné a není tak snadné je najít. Dnes vám řekneme, zda je to možné pěstovat perly sám doma.

Co potřebujete vědět jako první?

Pokud se rozhodnete zkusit pěstování perel, je důležité vědět, jak vznikají. Ve volné přírodě se do ulity měkkýše dostávají zrnka písku, drobné úlomky kamínků a jiné cizí předměty. Aby se ochránili před nebezpečím, ústřice je zneškodní tím, že je zakryje perlorodkou. Takových vrstev v průběhu let přibývá a výsledkem jsou krásné korálky s jemným iridisováním.

Stejný princip funguje i při vlastním pěstování kamenů. Jediné, co odděluje kultivované perly od těch divokých, je životní prostředí a vliv člověka. To ale vůbec neznamená, že získáte nepřirozený drahokam. Bude stejně opravdový, vyroste jen s vaší pomocí.

Před provedením experimentu se připravte na to, že to bude trvat déle než jeden rok. Mnoho korálků doroste zpět až po několika letech!

3 způsoby růstu

Dnes vědci přišli s tři způsoby vytváření perel.

1. čínský. Tato metoda se objevila před 8 stoletími. Číňané získali lastury měkkýšů, opatrně je otevřeli a umístili do nich zrnka písku a poté je vrátili zpět do nádrže. V důsledku toho se kuličky vytvořily pouze v 1/5 ústřic a zbytek uhynul.
2. Шведский. Hlavním cílem Švédů bylo vytvořit dokonale kulovité kameny. K tomu udělali ve skořápce malý otvor a dovnitř umístili kuličku navlečenou na drátu. Pravidelně otáčeli cizí předmět tak, aby vrstvy perleti byly jednotné.
3. Japonec. Tato metoda si získala velkou oblibu, a proto se používá dodnes. Japonci přišli s nápadem umístit do skořápky hotový korálek a poté vytvořit pro ústřici speciální podmínky, aby z ní rostly kameny. V dnešní době se touto metodou vyrábí kultivované perly.

Kde mohu získat mušle?

Pokud se tedy rozhodnete pěstovat kameny sami, pak byste si měli nejprve vybrat druh měkkýšů. Liší se svým stanovištěm a na tomto faktoru závisí velikost a barva hotových perel. Chcete-li tento problém prostudovat podrobněji, můžete se poradit s biologem.

Po tomto musíte nákup dřezů.

Dřezy koupíte v Japonsku a někteří prodejci už dávno přišli se speciálními sety

Zahrnují velké akvárium, „roubované“ mušle, jídlo, filtr a návod. Nikdo vám samozřejmě nemůže zaručit, že budete schopni pěstovat drahokamy, ale pokud si přejete, můžete to zkusit, protože se to může změnit ve výnosné podnikání nebo jen zajímavý koníček.

Několik tipů

Chcete-li zvýšit své šance na úspěšný růst, je třeba mít na paměti několik věcí: tipy.

1. Před umístěním měkkýšů do akvária je třeba vodu několik dní namočit. Doporučuje se do něj přidat i mořskou sůl.
2. Denně sledujte teplotu vody, množství bakterií a soli.
3. Mrtvé jedince je nutné z akvária okamžitě odstranit.
4. Při podávání krmiva je potřeba vypnout filtr.
5. Nespěchejte s kontrolou, zda korálek zakořenil. To si můžete být jisti až po cca 3 letech.
6. Pokud pěstujete také mušle, pak byste je neměli přidávat do měkkýšů. K tomu je lepší mít různá akvária.

Pěstování perel je tedy pracný proces, který vyžaduje hodně úsilí, finančních nákladů a trpělivosti. Pokud budete mít štěstí, budete moci na tomto podnikání vydělat peníze nebo si jednoduše užít proces vytváření perleti.