Jak bojovat s hlísticemi? | EXOTICKÁ ROSTLINA Vzácné sběratelské rostliny

Protože máme kulturu, ne přírodu. A my chceme rostlinu zachovat, a ne podle zásady „přežití nejschopnějších“.
Proto děláme prevenci proti škůdcům a chorobám.
Zapaření půdy je proto jedním z preventivních opatření proti háďátkům.

Komentář

Odeslat Storno
Allex
Registrovaný člen

• Registrace: 27-07-2015
• Příspěvky: 59

Proti napařování nejsou žádné námitky. Ale rád bych dostal odpověď na svou původní otázku. O životě a utrpení háďátka v půdě bez rostlin.

Komentář

Odeslat Storno
loni

• Registrace: 28-06-2005
• Příspěvky: 4085

Inu, protože pro každého moudrého člověka je dost jednoduchosti, jeden prosťáček dokáže za pět minut položit 100500 XNUMX otázek. Asi proto.

Komentář

Odeslat Storno
Allex
Registrovaný člen

• Registrace: 27-07-2015
• Příspěvky: 59

28-07-2015, 10:50
Zpráva od loni

Inu, protože pro každého moudrého člověka je dost jednoduchosti, jeden prosťáček dokáže za pět minut položit 100500 XNUMX otázek. Asi proto.

Komentář

Odeslat Storno
Hohenstaufen
Registrovaný člen

• Registrace: 09-10-2007
• Příspěvky: 133

Řekněte mi, když místo albendazolu používáte Decaris (lék proti červům, název účinné látky je levomisol, pokud si dobře pamatuji), může to pomoci proti háďátkům? Někde jsem četl, že 1 tableta decaris na 10 litrů. vodou a jednoduše zalévat půdu v ​​květináčích. Zkoušel to někdo?

Komentář

Odeslat Storno
loni

• Registrace: 28-06-2005
• Příspěvky: 4085

Decaris nebude fungovat. Tento lék paralyzuje hlístice, poté by měly přirozeně opustit střeva. U kořenových háďátek je vše trochu jinak, už se nepotřebují hýbat

Nejjednodušší a nejspolehlivější způsob boje je teplota. Z paměti, při 55 °C háďátka umírají za pár desítek minut, při 50 – za hodinu a půl. Sukulenti je kvůli tomu ve sklenících vlastně nemají – v létě hynou mezi zálivkami, kdy substrát vysychá a otepluje se. V Kalifornii jsou pole ležící ladem pokryta na několik měsíců uprostřed léta černou fólií pro stejné účely.

Udělejte si kořenovou koupel, i když udržet vodu horkou je docela problematické – rychle se ochladí.

Komentář

Odeslat Storno
Dreadnought
Registrovaný člen

• Registrace: 17-02-2006
• Příspěvky: 369

Dobrý den, drazí. V kaktusech jsem také chytil cystotvorné háďátko.
V tomto ohledu mám několik otázek. Chci pochopit, jaký je životní styl tohoto háďátka, abych ho úspěšně zničil.

1. Fungují přípravky proti hmyzu na háďátka? Stejná „Aktara“ například proti klíšťatům je k ničemu.

2. Pokud lze živé háďátka zabít systémovým insekticidem, tady je můj
arzenál v tuto chvíli: „BI-58“ (DV Dimethoate) bylo doporučeno
proti háďátkům v jednom z článků. Existuje samozřejmě „Aktara“, existuje „živá země“ (aka „vitaros“ –
o tomto jedu se psalo, že působí i proti háďátkům.,
K dispozici je také „Karbofos“ – klasika.

3. Viděl jsem doporučení používat anthelmintika pro lidi a zvířata proti háďátkům u kaktusů. Bylo to doporučeno
účinná látka thiabendazol. Je součástí několika přípravků na ochranu rostlin.
V prodeji se mi ho zatím nepodařilo najít, tak jsem koupil anthelmintikum pro kočky s účinnou látkou albendazol,
ale existuje další složka praziquantel. Dá se to použít? Doporučená koncentrace je 1 ml léčiva na 1 kg zvířete. Chápu to správně, že se mám při zalévání držet vodního roztoku 1 ml/l?

4. Mohou se sami červi pohybovat po povrchu kaktusových stonků, v táccích mezi květináči, po bytě? Nebo zemřou mimo zemi? Nebo ven
půdu šíří pouze ve formě cyst?

5. Pokud podnikám kořenové koupele, je pro mě technicky jednodušší ponořit celý kaktus. Snese rostlina 55 stupňů po dobu 10 minut?
Zůstanou při ošetření kořene na povrchu stonku červi?

6. Četl jsem, že pokud je to háďátko kaktusové, je původem z Ameriky. Některé moje kaktusy žijí v létě ve skleníku na zahradě. A samozřejmě s
Při zalévání voda stékala i do země. Infikoval jsem půdu na zahradě háďátkem? Co se s tím dá dělat? Nebo v zimě vymrznou?

7. Jaké je období pro vylíhnutí nových červů z cyst? Jak často by měla být prováděna následná ošetření?

8. Ohledně zbývajících cyst. Vidím tento lék: “Nematophagin-Micopro”, jako nějaký druh houby, která požírá tyto cysty. Použil to někdo na kaktusy?

Zahradníci a květináři po celém světě právem považují hlístici za jednoho z nejstrašnějších a nejnebezpečnějších škůdců.

Parazitické hlístice neboli škrkavky (Nematoda) jsou velmi početnou skupinou červů, fytohelmintů, příbuzných helmintů, kteří parazitují na živočišných organismech. V současné době bylo popsáno více než 24 tisíc druhů hlístic, ale existuje důvod se domnívat, že jich je mnohem více, statisíce.

Všichni zahrádkáři vědí, že hlístice způsobují nevyléčitelné choroby rostlin. U napadené rostliny se ucpávají kořenové cévy, a v důsledku toho všechny části rostliny vadnou a upadají do deprese, začínají zaostávat v růstu a objevují se známky nedostatku minerálů a vody.

Kromě toho hlístice při pronikání do rostlinné tkáně mechanicky poškozuje celistvost kořenové tkáně a vytváří příznivé podmínky pro pronikání dalších fytopatogenních hub a bakterií. Rostlina dříve či později hyne.

Lidstvo bohužel v současnosti prakticky nemá žádné nástroje k účinné léčbě. Pro běžné zahrádkáře a květináře je v případě zjištění hlístice doporučení obvykle jedno – rostlinu vykopat a spálit a na daném místě nesázet plodiny příbuzné té, kterou hlístice napadla. Pro zemědělství se doporučuje sanace půdy a střídání plodin, střídání rostlin atraktivnějších pro hlístici s méně chutnými, což pomáhá snižovat škody v zemědělství, ale neodstraňuje je úplně.

Zdroj fotografie: https://soundcloud.com/sciencebomb

Nedávný výzkum v Boyce Thompson Institute for Plant Research v USA však dává naději, že v budoucnu bude lidstvo stále schopno účinně bojovat proti hlísticím a překvapivě mu v tom pomohou i samotné rostliny.

Skupina biochemických výzkumníků vedená profesorem Frankem Schroederem provedla sérii experimentů, které dokázaly, že rostliny nejsou tak bezmocné, jak se běžně předpokládá, nejsou pasivními objekty, ale jsou schopny vést rovnocenný dialog s ostatními subjekty živého světa, stejně jako se sebevzdělávat a obrazně řečeno s nimi komunikovat v jazyce protistrany.

Ukazuje se, že rostliny jsou schopny rozpoznat signální systém hlístic a vysílat mu signály shodné s těmi, které si hlístice vysílají navzájem.

Takže, jaká je podstata experimentu?

Frank Schroeder, zdroj fotografie: https://btiscience.org/frank-schroeder/

Hlístice spolu komunikují vylučováním skupiny chemických látek, glykolipidů, obsahujících cukr askarilózu, do prostředí. Zvyšováním nebo snižováním kvantitativních a kvalitativních ukazatelů vylučovaných chemických látek si hlístice navzájem signalizují, že daná rostlina je již obsazená a pro další hlístici není místo.

Rostliny mohou také produkovat a vylučovat askarilózu do půdy a regulovat hladinu vylučování látek do půdy, čímž napodobují signál, který by samotní hlístice vydávali „tato rostlina je již silně napadena hlísticemi, už tu není žádná potrava“, aniž by byla vůbec napadena. Rostliny mohou hlístici zmást, jen si to představte – mohou vetřelce oklamat tím, že předstírají, že jsou již napadeny.

Jak uvedl Frank Schroeder, rostlina nejen rozpozná hlístici „čichem“, ale sama se vzdělává, učí se mluvit stejným jazykem jako hlístice a dokáže dávat signály, že o ni hlístice nemá zájem, a co je nejdůležitější, hlístice tomuto signálu rozumí a projde kolem.

Skupině biochemiků se podařilo izolovat a změřit látky, které signalizují „zaneprázdněnost“, mají podmíněné názvy „ascr # 9“ a „ascr # 18“.
Dají se syntetizovat a průmyslově vyrábět jako chemický přípravek na ochranu rostlin proti hlísticím, takže je docela možné, že stojíme na prahu revolučního objevu a brzy pro zahradníka slovo „hlístice“ už nebude tak děsivé jako nyní.

Publikoval v: V 17.01.2020 19 46:

Další články na webu:

Ve dnech 27. – 28. dubna 2019 se v Cheongju (청주시, 淸州市, Cheongju-si), hlavním městě provincie Chungcheongbuk-do v Jižní Koreji, konala 15. výroční výstava Punggang Expo. Toto je velká událost, na kterou se připravuje.

69. ročník výstavy „All Japan Fuukirankai Show“ „All Japan Exhibition of Neofinetia Lovers“ 19. ročník výstavy „All Japan Fuukirankai Show“ se konal v Japonsku ve dnech 20. a 2018. května 69.

11. ročník japonské národní výstavy Fuukiran (hotel Daiwa Roynet Wakayama, prefektura Wakayama, Japonsko) se konal ve dnech 12. a 2024. května 75. Zvu k odběru.

Aspidistra je rod vytrvalých bezstonkových bylin z čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Díky své absolutní nenáročnosti, stabilní dekorativnosti a.