FS.2.5.0047.15 Tymián –

Vnější znakyCelá (vymlácená) surovina. Směs celých nebo částečně rozdrcených tenkých stonků, listů a květů. Stonky jsou čtyřboké, tenké, nazelenalé nebo žlutohnědé, někdy s fialovým odstínem. Listy jsou krátce řapíkaté, kopinaté, eliptické nebo podlouhle eliptické, až 15 mm dlouhé, holé nebo mírně pýřité s ostře vystupující žilnatinou na spodní straně listu. Při zkoumání pod lupou (10×) nebo stereomikroskopem (16×) jsou po celém povrchu listu viditelné četné žlutohnědé tečky (silicové žlázy); na bázi listů jsou často viditelné dlouhé štětinaté chloupky.

Květy jsou malé, jednotlivé nebo seskupené po několika kusech v polopřeslenech. Každý květ se skládá z dvoupyslého kalichu a dvoupyslé koruny. Kalich je dlouhý asi 4 mm, koruna je dlouhá 5–8 mm, tyčinky jsou 4 a pestík má čtyřdílný horní vaječník.

Barva listů je zelená nebo šedavě zelená; kalich je červenohnědý; koruna je modrofialová. Vůně je aromatická. Chuť vodného extraktu je hořko-kořenitá.

drcená surovina. Směs tenkých kousků stonků, listů a květů, propasírovaných sítem s otvory o velikosti 5 mm.

Při zkoumání pod lupou (10×) nebo stereomikroskopem (16×) jsou stonky viditelné jako čtyřboké, tenké, zeleno- nebo žlutohnědé kousky, někdy s fialovým odstínem; listy jsou zelené nebo šedavě zelené, celé a ve formě kousků různých tvarů; na povrchu listů jsou viditelné žlutohnědé tečky (silicové žlázy), na bázi listů jsou často viditelné velké štětinaté chloupky nebo jejich úlomky; květy jsou drobné, jednotlivé s modrofialovou korunou (koruna se někdy zbarví) a červenohnědým kalichem, často rozdrceným.

Barva je zelená, šedavě zelená nebo zelenohnědá se zelenofialovými, žlutohnědými, hnědobílými, světle fialovými, hnědofialovými, modrofialovými a červenohnědými inkluzemi. Vůně je aromatická. Chuť vodného extraktu je hořko-kořenitá.

Prášek. Směs kousků stonků, listů a květů, propasírovaná sítem s otvory o velikosti 2 mm.

Při zkoumání pod lupou (10×) nebo stereomikroskopem (16×) jsou viditelné kousky čtyřbokých tenkých stonků, holé nebo mírně pýřité, v podélném řezu častěji žlutobílé na zlomu, zvenku zelenohnědé, červenohnědé nebo světle hnědé, často s fialovým odstínem; kousky mírně pýřitých listů s četnými žlutohnědými tečkami (silicové žlázy) světle zelené nebo zelené barvy; na některých kouscích (podél okraje a na bázi listu) jsou viditelné řídké dlouhé štětinaté chloupky; kousky květenství (kašíšky nebo jejich části, pýřité na vnější straně a podél okraje zubů s nálevnatými chloupky, někdy s nápadnými žlutohnědými žláznatými tečkami; okvětní lístky koruny nebo jejich části, pýřité na vnější straně) zelené, hnědozelené, červenohnědé, růžovofialové nebo modrofialové.

Barva prášku je šedavě zelená nebo hnědavě zelená se žlutavě bílými, červenohnědými, světle hnědými, často s fialovým odstínem, modrofialovými, růžovofialovými, zelenými a tmavě zelenými inkluzemi. Vůně je aromatická. Chuť vodného extraktu je hořko-kořenitá.

Mikroskopické znaky. Celé (vymlácené), drcené suroviny. Při zkoumání povrchu listu by mělo být viditelné, že buňky horní a dolní epidermis mají vlnité boční stěny; na horní epidermis a podél okraje listu je někdy patrné ohýbání kutikuly a korálkovité ztluštění buněčných stěn. Průduchy jsou přítomny na obou stranách listové čepele, na spodní straně jich je výrazně více; průduchy jsou doprovázeny dvěma peristomatálními buňkami, jejichž sousední buňky jsou umístěny kolmo k stomatální štěrbině (diacytický typ). Eterické žlázy jsou velké, skládají se z 8 vylučovacích buněk umístěných radiálně; epidermální buňky kolem místa úponu žlázy často tvoří růžici. Existuje několik typů chloupků: velmi velké, mnohobuněčné, bradavičnaté, umístěné na bázi listu; výše podél okraje listové čepele se nacházejí menší jednoduché dvou-, tříbuněčné chloupky s bradavičnatým povrchem; hlavicovité chloupky jsou velmi malé s oválnou jednobuněčnou hlavičkou na krátkém jednobuněčném stonku, nacházejí se po celém povrchu listu; papilární výrůstky epidermis, hladké nebo mírně bradavičnaté, nejčastěji se nacházejí na horní straně a podél okraje listové čepele.

Buňky epidermis lodyhy jsou obdélníkové, protáhlé, s rovnými nebo zkosenými konci, s perlovitým ztluštěním buněčných stěn; průduchy jsou umístěny převážně podél žeber. Epidermis je pýřitá s jednoduchými, genikulárně zakřivenými dvou- až pětibuněčnými chloupky s bradavičnatou kutikulou, hlavicovými chloupky s oválnou jednobuněčnou hlavicí na krátkém jednobuněčném stonku, méně časté jsou papilární výrůstky epidermis s hladkou nebo mírně bradavičnatou kutikulou; jsou zde esenciální olejové žlázy skládající se z 8 vylučovacích buněk umístěných radiálně. Na epidermis řapíku jsou papilární výrůstky s hladkou nebo mírně bradavičnatou kutikulou a mnohobuněčné chloupky s bradavičnatou kutikulou. Buňky vnější a vnitřní epidermis kališních lístků jsou silně vlnité; existují tři typy chloupků: jednoduché, dvou-, pětibuněčné s bradavičnatou kutikulou, papilární výrůstky epidermis s hladkou nebo mírně bradavičnatou kutikulou, hlavicové chloupky s oválnou jednobuněčnou hlavicí na krátkém jednobuněčném stonku.

Epidermis korunní trubice je rovnostěnná, s podélným přehybem kutikuly s rovnými nebo zkosenými konci. V hltanu a na korunním větvi je epidermis vlnitá, s papilárními výrůstky, pýřitá jednoduchými a hlavicovými chloupky. Jednoduché chloupky jsou dvou-, čtyř-, méně často pětibuněčné s bradavičnatou kutikulou. Hlavicové chloupky jsou dvojího typu: s oválnou jednobuněčnou hlavicí na krátké jednobuněčné stopce a s oválnou jednobuněčnou hlavicí na dvoubuněčné stopce. Na epidermis cípků kalichu a koruny se nacházejí velké silicové žlázy, někdy se žlutohnědým obsahem, skládající se z 8 vylučovacích buněk umístěných radiálně; epidermální buňky kolem místa úponu žlázy někdy tvoří růžici.

Prášek. Při zkoumání mikroskopického preparátu prášku by měly být viditelné epidermální buňky s vlnitými a ztluštěnými bočními stěnami; průduchy se 2 peristomatálními buňkami, jejichž sousední stěny jsou umístěny kolmo k průduchové štěrbině (diacytický typ). Zaoblené žlázy éterického oleje se skládají z 8 vylučovacích buněk umístěných radiálně, epidermální buňky kolem místa úponu často tvoří růžici. Jednoduché chloupky 3 typů: velmi velké mnohobuněčné bradavičnaté chloupky nebo jejich fragmenty; menší 2-, 3buněčné chloupky s bradavičnatým povrchem, často mírně ohnuté v kloubech; papilární výrůstky epidermis s hladkým nebo mírně bradavičnatým povrchem; hlavicovité chloupky s oválnou jednobuněčnou hlavičkou na krátké jednobuněčné stopce. Na fragmentech stonku a částech květu jsou viditelné přesně stejné trichomy jako na listech, s výjimkou bradavičnatých chloupků: na květech mají mnohobuněčné jednoduché chloupky tenčí membrány a jsou pokryty jemnou bradavičnatou kutikulou; hlavicovitých chloupků 2 typů: na jednobuněčném stonku s jednobuněčnou hlavičkou a na dvoubuněčném stonku s jednobuněčnou hlavičkou.

1 – fragment horní epidermis listu s esenciálními žlázkami (pohled shora), s papilárními výrůstky (300×), 2 – fragment spodní epidermis listu s hlavicovitým chloupkem, průduchy dicytického typu (300×),
3 – fragment okraje listu s éterickými žlázkami (pohled shora), s papilárními výrůstky (300×), 4 – fragment okraje listu s mnohobuněčnými bradavičnatými a tříbuněčnými chloupky (3×), 300 – fragment epidermis podél stonku s éterickými žlázkami (pohled shora), mnohobuněčné jednoduché chloupky (5×), 300 – fragment epidermis podél stonku s hlavicovými chloupky (6×), 300 – příčný řez řapíkem listu (7×), 120 – fragment epidermis kalichu s mnohobuněčnými jednoduchými a hlavicovými chloupky, s papilárními výrůstky (8×),
9 – fragment epidermis kalichu s esenciálními žlázkami (pohled shora) (300×), 10 – fragment epidermis korunní trubice (300×),
11 – fragment epidermis korunních větví s papilárními výrůstky, hlavicovými a jednoduchými mnohobuněčnými chloupky, silicovými žlázkami (pohled shora) (300×), 12 – fragment epidermis korunních větví s jednoduchými mnohobuněčnými a hlavicovými chloupky na dvoubuněčném stonku (2×)

Definice hlavních skupin biologicky aktivních látek

Chromatografie na tenké vrstvě

Standardní vzorek (SS) roztok luteolin-7-O-glukosidu. Asi 0,1 g luteolin-7-O-glukosidu CO se umístí do 100ml odměrné baňky, přidá se k 85 ml 70% lihu a zahřívá se ve vodní lázni, dokud se zcela nerozpustí. Poté se ochladí, objem roztoku se doplní po rysku stejným lihem a promíchá. Doba použitelnosti roztoku je 3 měsíce.

Na startovní čáru analytické chromatografické destičky s vrstvou silikagelu s fluorescenčním indikátorem na hliníkovém substrátu o rozměrech 10 × 15 cm se nanese 20 μl testovaného roztoku (viz část „Kvantitativní stanovení. Celkové flavonoidy“ pro přípravu roztoku A), vedle něj – 5 μl roztoku luteolin-7-O-glukosidu CO. Destička s nanesenými vzorky se vysuší, umístí do komory se směsí rozpouštědel (bez předběžného nasycení) ethylacetát – bezvodá kyselina mravenčí – voda (70:15:15) a chromatografuje se vzestupným způsobem. Když čelo rozpouštědla překročí asi 80 – 90 % délky destičky od startovní čáry, vyjme se z komory, suší se, dokud se neodstraní stopy rozpouštědel, ošetří se 2% roztokem chloridu hlinitého, vysuší se a ihned se prohlíží v UV světle o vlnové délce 365 nm.

Na chromatogramu luteolin-7-O-glukosidu CO by měla být viditelná žlutá zóna.

Chromatogram testovaného roztoku by měl vykazovat adsorpční zónu se žlutou fluorescencí na úrovni adsorpční zóny luteolin-7-O-glukosidu CO a 3 žluté adsorpční zóny pod ní; detekce dalších adsorpčních zón (flavonoidů) je povolena.

ZKOUŠKY

Vlhkost. Celé (vymlácené) suroviny, drcené suroviny, prášek – ne více než 13 %.

Popel obecný. Celé (vymlácené) suroviny, drcené suroviny, prášek – ne více než 12 %.

Popel, nerozpustný v kyselině chlorovodíkové. Celé (vymlácené) suroviny, drcené suroviny, prášek – ne více než 5 %.

Mletí surovin. Celé (vymlácené) suroviny: částice procházející sítem s otvory o velikosti 3 mm – ne více než 5%. Drcené suroviny: částice, které neprojdou sítem s otvory o velikosti 5 mm – ne více než 5%; částice procházející sítem s otvory o velikosti 0,18 mm – ne více než 5%. Prášek: částice, které neprojdou sítem s otvory o velikosti 2 mm – ne více než 5%; částice procházející sítem s otvory o velikosti 0,18 mm – ne více než 5%.

Zahraniční záležitost

Kousky stonků o tloušťce větší než 0,5 cm. Celé (vymlácené) suroviny, drcené suroviny – ne více než 10 %.

Organická nečistota. Celé (vymlácené) suroviny, drcené suroviny – ne více než 1 %.

Minerální nečistota. Celé (vymlácené) suroviny, drcené suroviny, prášek – ne více než 1 %.

Radionuklidy. V souladu s požadavky monografie Všeobecného lékopisu „Stanovení obsahu radionuklidů v léčivých rostlinných materiálech a léčivých rostlinných přípravcích“.

Mikrobiologická čistota. V souladu s požadavky monografie všeobecného lékopisu „Mikrobiologická čistota“.

Kvantifikace. Celé (vymlácené) suroviny, drcené suroviny, prášek: Množství flavonoidů vypočtených jako luteolin-7-O-glukosid je nejméně 0,9 %; obsah extrahovatelných látek extrahovaných vodou je nejméně 18 %; obsah extrahovatelných látek extrahovaných 30% alkoholem je nejméně 18 %.

Celkové množství flavonoidů

Roztok chloridu hlinitého 5% v alkoholu 70%5,0 g chloridu hlinitého se rozpustí ve 40 ml 70% lihu v odměrné baňce o objemu
100 ml, doplňte objem roztoku po rysku stejným alkoholem a promíchejte. Doba použitelnosti roztoku je 3 měsíce.

Analytický vzorek surovin je rozdrcen na velikost částic procházející sítem s otvory o velikosti 2 mm. Asi 1,0 g (přesně zváženo) drcených surovin se vloží do baňky se zabroušenou sklenicí o objemu 250 ml, přidá se 100 ml 70% lihu a zváží se s chybou
± 0,01 g. Baňka se připojí k zpětnému chladiči a zahřívá se ve vroucí vodní lázni po dobu 60 minut, přičemž se periodicky protřepává, aby se ze stěn smyly částice suroviny. Poté se baňka s obsahem ochladí na pokojovou teplotu, zváží se a v případě potřeby se doplní 70% lihem na původní hmotnost. Extrakt se přefiltruje přes papírový filtr navlhčený stejným lihem, přičemž se prvních 10 ml filtrátu (roztok A) odlije.

Do odměrné baňky o objemu 2,5 ml se umístí 25 ml roztoku A, přidá se 5 ml 5% roztoku chloridu hlinitého v 70% alkoholu a poté
10 min – 1 ml 3% roztoku kyseliny octové, doplňte objem roztoku po rysku stejným lihem, promíchejte a nechte 30 min odstát (roztok B).

Optická hustota roztoku B se měří po 30 minutách na spektrofotometru při vlnové délce 396 nm v kyvetě s tloušťkou vrstvy 10 mm, přičemž jako srovnávací roztok se používá roztok sestávající z 2,50 ml roztoku A, 1 ml 3% roztoku kyseliny octové, doplněný po rysku 70% alkoholem v odměrné baňce o objemu 25 ml.

Obsah sumy flavonoidů v přepočtu na luteolin-7-O-glukosid v absolutně suchých surovinách v procentech (Х) se vypočítá pomocí vzorce:

kde А – optická hustota roztoku B;

– specifický absorpční index luteolin-7-O-glukosidu s chloridem hlinitým v 70% alkoholu při vlnové délce 396 nm je roven 345;

а – hmotnost surovin, g;

W – vlhkost surovin, %.

Stanovení extrakčních látek extrahovaných z vody, provedeno v souladu s požadavky monografie Státního lékopisu „Stanovení obsahu extrakčních látek v léčivých rostlinných materiálech a přípravcích z léčivých rostlin“ (hmotnost suroviny – 1,0 g, extrakční činidlo – čištěná voda).

Stanovení extrahovatelných látek extrahovaných 30% lihem, provedeno v souladu s požadavky monografie Státního lékopisu „Stanovení obsahu extrakčních látek v léčivých rostlinných materiálech a přípravcích z léčivých rostlin“ (metoda 1, hmotnost suroviny – 1,0 g, extrakční činidlo – 30% alkohol).

Poznámka. Stanovení sumy flavonoidů v přepočtu na luteolin-7-O-glukosid se provádí v surovinách určených k výrobě bylinných léčivých přípravků (sáčky, filtrační sáčky); extrakční látky extrahované 30% lihem a vodou – v surovinách určených k výrobě extraktů.