Analytici provedli první prognózy sklizně pšenice v roce 2025 – Agroinvestor

„Zrno má maximální hodnotu na samém začátku klíčení, kdy klíček dosahuje délky 4-5 mm. K tomu dochází, když je viditelná část klíčku dlouhá 2-3 mm, zatímco další 2 mm jsou skryty uvnitř zrna. Pokud budete obilí klíčit déle, jak radí někteří autoři, pak bude obsahovat na jednu stranu více vitamínů a kyseliny fytové, ale na druhou stranu při tomto růstu ztratí část své energetické rezervy.

Pokud je délka klíčku větší než délka samotného zrna, pak již nebude mít žádnou nutriční hodnotu pro syntézu nových buněk. Navíc takové obilí nedokáže obnovit naši střevní flóru lépe než správně naklíčené obilí. Nemluvě o tom, že slabě naklíčená zrna jsou mnohem chutnější než zrna s dlouhými klíčky, která jsou spíše sladká než chutná.

Ze všech odrůd obilí nejsnáze klíčí pšenice. Nejprve se pšeničná zrna namočí na 4-6 hodin do čerstvé, nechlorované vody, poté se tato voda scedí. Pokud obilí namočíte na 7 hodin nebo déle, bude s každou další hodinou stále více ztrácet schopnost klíčit. Pokud necháte pšenici ve vodě 12 hodin, nemusí vůbec vyklíčit. Pro dosažení rovnoměrného klíčení všech odrůd zrnin, zejména žita, je nutné po cca hodině namáčení vyměnit vodu za čerstvou.Za tímto účelem nejprve slijte vodu, poté zrno jednou nebo dvakrát promyjte a naplňte čerstvou voda.

Díky této výměně vody, kterou lze provést znovu o hodinu nebo dvě později, nebude nabobtnalé a změklé zrno ležet pevně ve sklenici nebo misce na klíčení. Po namočení je třeba zrno ještě několikrát propláchnout, dokud voda nezůstane čirá. Potom se nasype do síta, vlhkost se důkladně setře a vloží do velké sklenice nebo mísy, navrch něčím přikryje, třeba talířem, aby nabobtnalé zrno nevyschlo. Zrno by se mělo dvakrát denně proplachovat čerstvou vodou, aby bylo jednak vlhké a jednak aby se neobjevila plíseň.

Z praktických důvodů vždy klíčím jeden nebo více kilogramů zrna najednou. Dlouho jsem jako nádoby na klíčení používal skleněné dózy o objemu 3 nebo 5 litrů. Protože obilí při namáčení velmi bobtná, měla by být sklenice naplněna obilím nejvýše ze čtvrtiny nebo třetiny. Nejlepšího výsledku lze dosáhnout umístěním nejvýše 800 gramů obilí do sklenice tohoto objemu. Namáčecí voda by měla být naplněna až po okraj. Vodu můžete vypustit přes běžné kuchyňské síto nebo cedník. Obecně lze sklenice s obilím jednoduše otočit dnem vzhůru na síto a nechat je v této poloze jeden a půl až dva dny při pokojové teplotě 18-20°C (optimální teplota pro klíčení). Samozřejmě je potřeba zrno pravidelně mýt.

Když klíček dosáhne celkové délky 4-5 mm, je naklíčené zrno hotové. U pšenice ve fázi připravenosti rostou jeden až tři kořeny a průměrný hlavní kořen by neměl být delší než přibližně 1 cm a postranní kořeny jsou o něco kratší nebo stejně dlouhé. Pokud se zrno v této fázi klíčení nesní nebo nesuší, pak za dalších 12 až 24 hodin začnou klíčky růst tak rychle, že se stanou nevhodnými pro třetí fázi oddělené výživy. Důležité je také nepromeškat čas sklizně. Pokud je teplota v místnosti nižší než 18 C, doba klíčení se prodlužuje. A při teplotách nad 24C může nabobtnalé obilí docela snadno kvasit.

Naklíčená zrna lze konzumovat tak, jak jsou, nebo je lze usušit pro skladování. Podle legendy před několika tisíci lety předci Izraelitů naklíčili obilí, rozemleli je a vyrobili z nich placky, které pak sušili na slunci (viz článek 23). V Německu klima neumožňuje použití tohoto typu sušení. Zrno jsem proto nejprve sušil v peci při teplotě přibližně 40-45C. Naklíčená zrnka jsem rozložila na tři plechy a sušila na nejnižší teplotu. Toto schnutí trvalo od 8 do 24 hodin v závislosti na tloušťce vrstvy. Zrno je považováno za hotové, když je suché a tvrdé jako nenaklíčené zrno. Usušené obilí skladuji ve vzduchotěsných sklenicích. Ručním mlýnkem umelu potřebné množství obilí na mouku, která se přidáním minerální vody změní na hutné těsto, ze kterého se dají dělat mazanice.

Žito není tak snadné vyklíčit jako pšenice. Často klíčí nerovnoměrně, rychle a snáze podléhá fermentaci. Na rozdíl od pšenice by doba máčení u žita měla být 3,5 – 5 hodin a neměla by přesáhnout 6 hodin. Protože se při máčení uvolňuje z horních vrstev žitných zrn poměrně hodně organických kyselin, měla by se voda na máčení měnit minimálně každou hodinu, maximálně dvě. V opačném případě se může stát, že se zrno a zejména klíčky „udusí“ vlastní kyselinou.

Jak jsem řekl dříve, voda se mění ze stejných důvodů jako u všech ostatních odrůd obilí. Žito také trvá jeden až dva dny, než vyklíčí. Rozhodující je opět délka klíčků, která by měla být celkem 4-5 mm. V této fázi se u žita vyvinou tři nebo více kořenů.

Loupaný oves se máčí pouze 2-3 hodiny, ječmen nahý a špalda 4 až 6 hodin. Stejně jako žito ani všechny tři druhy zrn neklíčí tak dobře jako pšenice. Často klíčí nezvykle rychle a někdy nevyklíčí vůbec. Taková nestálost klíčení je na jednu stranu spojena s kvalitou obilí a vody a také s teplotou vzduchu v místnosti, ale na druhou stranu v tom možná hrají důležitou roli fáze měsíce. Všechny tři druhy zrn nepotřebují ke klíčení jeden až dva dny, jako pšenice nebo žito, ale dva až tři dny. Ve fázi klíčení má oves, stejně jako žito, již několik dalších kořenů kromě hlavního kořene. Ječmen a špalda mají při vaření také postranní kořeny, ale mohou být sotva viditelné. Rýže, kukuřice a proso však nejsou ideální plodiny pro klíčení a nejsou příliš vhodné pro biologickou regenerační terapii a pro třetí stupeň oddělené výživy.“

“Mohl byste nám říct, co znamená nahý oves a ječmen?” “ zeptal se Jonathan.

„Slovo „loupané“ se používá k označení zvláštní formy obilí, kde zrno není pokryto plevami. Obyčejný oves a ječmen patří k filmovým obilným plodinám, ve kterých je semeno pokryto hustou skořápkou. Vzhledem k tomu, že zrna dnes před konzumací procházejí procesem loupání, je pravděpodobné, že během tohoto procesu ztratí schopnost klíčit. To je důvod, proč špalda obecně neklíčí tak rovnoměrně nebo tak dobře jako pšenice. A nahý oves a ječmen nemají plevy, stejně jako žito a pšenice, takže tyto odrůdy samozřejmě není nutné loupat. Proto je schopnost klíčit u nahých obilnin výrazně vyšší než u loupaných fóliových obilnin.

S největší pravděpodobností se můžete rozhodnout, že nerovnoměrně klíčící semena obilnin budou syntetizovat nové látky a odstraňovat toxiny hůře než rovnoměrně klíčící zrna. Nezáleží však na tom, jestli ten či onen druh obilí najednou nevyklíčí, každopádně optimální množství energie a živin je v něm obsaženo, když naklíčilo alespoň z 90-95 %. Pokud více než 10 % zrna nevyklíčí, přidejte další, abyste získali užitečnější, naklíčená semena. Kvůli těmto důležitým bioremediačním vlastnostem často používám ke klíčení pšenici nebo žito, protože obě zrna klíčí nejlépe.“

Když pronáším poslední slova svého příběhu, sleduji Jonathana, jak bere do dlaně pár slunečnicových semínek a pozorně si je prohlíží. Jak velká síla se skrývá v tomto malém semínku, když z něj může vyrůst vysoká slunečnice a takových semínek se na ní zase objeví stovky! Myslím, že jedině tak budeme schopni objevit tu pravou cestu k jídlu bohatému na energii, když poznáme všechen ten zázrak, sílu a krásu vesmíru včetně našeho jídla a naučíme se o něj pečovat a milovat je. Pouze pokud si zvolíme cestu lásky a úcty k přírodě, může se naše Země stát planetou, kde vládne mír. A na konci této cesty bude naším jídlem světlo a láska Boží. A než se tak stane, pokusíme se přijímat světlo a božskou energii konzumací rostlinné stravy – přece jen není nic bohatšího na světlo a energii než čerstvé ovoce, ořechy a obilí.

Produkce ozimé pšenice může být snížena kvůli nepříznivému počasí v klíčových pěstitelských oblastech

23 2024 октября

Institut pro studie zemědělských trhů (IKAR) provedl první prognózu sklizně pšenice v roce 2025 – 81–85 milionů tun „Ale (odhad) je stále blíže k 85 milionům tun, protože v řadě regionů, dokonce i v jednom z nejobtížnějších z hlediska suchého počasí – na severozápadě Volgogradské oblasti – byly deště,“ řekl generální ředitel ICAR Dmitrij. Rylko (citát z Finmarketu). Vlhkost se podle něj dostala i do vrstvy půdy, kde bylo ve stodole zaseto obilí – hlouběji a pšenice se „vylíhla“. To dává naději, že sazenice budou získány dříve, než plodiny přejdou do zimy.

Analytické centrum SovEkon také zveřejnilo svou první prognózu na rok 2025, podle níž by sklizeň pšenice mohla být 80,1 milionu tun oproti 81,5 milionu tun v roce 2024 a 88,1 milionu tun v průměru za pět let. Tento poplatek bude nejnižší za poslední čtyři roky. Produkce může klesnout kvůli nepříznivému počasí v klíčových oblastech pěstování ozimé pšenice. SovEkon odhaduje jeho výnos na 3,43 t/ha, což může být nejméně od roku 2019. Potenciální výnos jarní pšenice je 2,1 t/ha. Prognóza výnosů ozimých plodin byla snížena kvůli nedostatku vláhy v půdě – v horní vrstvě v mnoha regionech nejnižší ukazatele za posledních 10 let. V posledních týdnech však v některých regionech pršelo, proti čemuž se může situace o něco zlepšit. Celkově se však očekává, že ozimá pšenice přejde do zimy ve špatném stavu, uvedlo centrum.

Podle SovEconu se mohou plodiny ozimé pšenice snížit o 0,7 milionu hektarů na 15,4 milionu hektarů. Plocha osázená jarní pšenicí se přitom může zvýšit o 0,6 milionu hektarů na 13 milionů hektarů a částečně kompenzovat snížení ozimých plodin. „Špatný stav ozimé pšenice před začátkem zimy zvyšuje riziko úhynu ozimů v chladném období. Zhoršení finanční situace zemědělců může ovlivnit i novou sklizeň, protože mnozí z nich možná budou muset výrazně snížit výdaje,“ domnívá se SovEcon.

V některých regionech centrální černozemské oblasti spadlo až 65 % měsíčních srážek, což přispělo k začátku vegetačního období ozimých plodin, ale srážek zatím nestačilo, píše Interfax s odkazem na Romana Vilfanda, vědecký pracovník ředitel hydrometeorologického centra Ruska. Upřesnil, že nejvíce srážek se vyskytlo ve druhých deseti dnech v měsíci. Předběžně se s potřebnými srážkami ve třetí dekádě nepočítá, “ale to, že už spadlo, je pozitivní fakt,” protože v září vůbec žádné srážky nebyly, dodal Vilfand.

Podle Andrey Neduzhko, generálního ředitele zemědělského holdingu Steppe, firma kompletně dokončila osev ozimů tradičně, drtivou většinu ploch zabírá pšenice a ječmen. „Setí probíhalo za obtížných povětrnostních podmínek s kritickým nedostatkem vláhy v půdě kvůli abnormálně vysokým teplotám v létě a na jaře. Specialisté zemědělského podniku Steppe počítají se srážkami v následujících dvou týdnech, sníží se tím rizika pro budoucí sklizeň,“ komentoval Agroinvestor. Podle Neduzhka je nyní předčasné hodnotit stav plodin a přesnější údaje lze získat po období podzim-zima na začátku jarní vegetační sezóny rostlin.

Generální ředitel společnosti Tambovagropromkhimiya Valery Solopov říká, že společnost dokončila setí v září, ale situace s ozimými plodinami je velmi obtížná. „Za více než 20 let práce jsem nikdy nic takového neviděl: asi 50 % nevyklíčilo a stejné množství je ve špatném stavu <. >. Pozemek je suchý a pravděpodobně z něj nic dobrého nevzejde,“ komentoval Agroinvestor. Zemědělská společnost Progress (Krasnodarské území) také dokončila setí ozimů; v regionu pršelo, takže sazenice se očekávají do konce týdne, říká Alexander Nezhenets, předseda dozorčí rady společnosti. „Myslím, že všechno bude v pořádku. Hlavně, že byly srážky,“ dodává.

Další novinky APK – na našem kanálu Telegram. Předplatit!