3.4. Požadavky na pojistné ventily nádob pracujících pod tlakem ConsultantPlus

3.4.1. Nádoby, ve kterých jsou chráněny pojistnými ventily provozní tlak z napájecího zdroje, chemická reakce, ohřev topnými tělesy, sluneční záření nebo v případě požáru v blízkosti nádoby apod.

3.4.2. Počet ventilů, jejich velikosti a kapacita musí být

být zvolen tak, aby tlak v nádobě nemohl být překročen

návrhový tlak o více než 0,05 MPa (0,5 kg/cm) pro nádoby s

tlak do 0,3 MPa (3 kgf/cm), o 15 procent – pro tlakové nádoby

nad 0,3 až 6,0 MPa (od 3 do 60 kgf/cm) a o 10 procent – u plavidel s

tlak přes 6,0 MPa (60 kgf/cm ).

Když jsou ventily v provozu, tlak v nádobě nesmí být překročen o více než 25 procent projektovaného tlaku.

3.4.3. Konstrukce a materiály ventilových prvků a jejich pomocných zařízení musí zajistit spolehlivý provoz ventilu za provozních podmínek.

3.4.4. Konstrukce ventilu musí zajistit volný pohyb pohyblivých prvků ventilu a vyloučit možnost jejich uvolnění.

3.4.5. Konstrukce ventilů a jejich pomocných zařízení musí vyloučit možnost svévolných změn v jejich seřízení.

3.4.6. Konstrukce ventilu musí vyloučit možnost nepřijatelných rázů při otevírání a zavírání.

3.4.7. Ventily by měly být umístěny na místech přístupných pro pohodlnou a bezpečnou údržbu a opravy.

Pokud je ventil vyžadující systematickou údržbu umístěn ve výšce větší než 1,8 m, musí být k dispozici zařízení pro snadnou údržbu.

3.4.8. Ventily na vertikálních nádobách by měly být instalovány na horním dně a na horizontálních nádobách – na horní tvořící přímce v zóně plynné (parní) fáze. Ventily by měly být instalovány v místech, která zabraňují tvorbě stagnujících zón.

3.4.9. Instalace uzavíracích ventilů mezi nádobu a ventil, jakož i za ventil není povolena, s výjimkou nádob s požárními a výbušnými látkami a látkami třídy nebezpečnosti 1 a 2, jakož i pro nádoby provozované při kryogenní teploty. Pro takové ventily by měl být zajištěn ventilový systém sestávající z provozního a rezervního ventilu.

3.4.10. Pracovní a rezervní ventily musí mít stejnou kapacitu, zajišťující úplnou ochranu nádoby před překročením povoleného tlaku. Pro zajištění kontroly a opravy armatur musí být před a za armatury instalovány uzavírací armatury s blokovacím zařízením s vyloučením možnosti současného uzavření uzavíracích armatur na pracovním a rezervním ventilu a průtokové oblasti ve spínací jednotce. v žádné situaci nesmí být menší než průtoková plocha instalovaného ventilu.

3.4.11. Ventily se nesmí používat k regulaci tlaku v nádobě nebo skupině nádob.

3.4.12. Pákové ventily lze instalovat pouze na stacionární nádoby.

3.4.13. Konstrukce závaží a pružinového ventilu musí poskytovat zařízení pro kontrolu správné funkce ventilu v provozním stavu nucením k jeho otevření během provozu nádoby. Možnost násilného otevření musí být zajištěna při tlaku rovném 80 procentům nastaveného tlaku.

Je povoleno instalovat ventily bez zařízení pro nucené otevírání, pokud je to nepřijatelné vzhledem k vlastnostem pracovního prostředí (škodlivý, výbušný atd.) nebo vzhledem k podmínkám pracovního procesu. V tomto případě by měly být ventily pravidelně kontrolovány ve lhůtách stanovených technologickými předpisy, nejméně však jednou za 6 měsíců. za předpokladu, že nedojde k zamrznutí, slepení, polymeraci nebo ucpání ventilu pracovním médiem.

3.4.14. Ventilové pružiny musí být chráněny před nepřípustným ohřevem (ochlazením) a přímým vystavením pracovnímu prostředí, pokud má škodlivý vliv na materiál pružiny.

3.4.15. Hmotnost břemene a délka páky ventilu páka-závaží jsou určeny na základě skutečnosti, že břemeno je na konci páky.

3.4.16. Ventily a jejich pomocná zařízení musí být konstruována tak, aby v případě poruchy některého řízeného nebo regulačního členu nebo ztráty napájení regulačního ventilu byla zachována funkce ochrany nádoby před přetlakem pomocí redundance nebo jiných opatření.

3.4.17. Ventil musí být navržen tak, aby jej bylo možné ovládat ručně nebo dálkově.

3.4.18. Ventily ovládané elektřinou musí být vybaveny dvěma na sobě nezávislými zdroji energie. V elektrických obvodech, kde ztráta energie způsobí impuls k otevření ventilu, je povolen jediný zdroj energie.

3.4.19. Pokud je ovládacím prvkem pulzní ventil, pak musí být jmenovitý průměr tohoto ventilu minimálně 15 mm.

3.4.20. Vnitřní průměr impulsního vedení (vstup a výstup) musí být minimálně 20 mm a ne menší než průměr výstupní armatury impulsního ventilu. Impulzní a regulační potrubí musí zajistit spolehlivý odvod kondenzátu. Na tato vedení je zakázáno instalovat uzavírací zařízení. Je přípustné instalovat spínací zařízení, pokud impulzní vedení zůstane otevřené v jakékoli poloze tohoto zařízení.

3.4.21. Pracovní prostředí používané k ovládání ventilů nesmí být vystaveno mrazu, koksování, polymeraci a mít korozivní účinek na materiál ventilu.

3.4.22. Ventil musí být navržen tak, aby se uzavíral při tlaku minimálně 95 procent nastaveného tlaku.

3.4.23. Ventil musí být vybaven minimálně dvěma nezávisle pracujícími regulačními obvody, které musí být navrženy tak, aby při poruše jednoho z regulačních okruhů druhý okruh zajistil spolehlivý provoz ventilu.

3.4.24. Ventily by měly být instalovány na potrubí nebo potrubí přímo připojené k nádobě.

Při instalaci několika ventilů na jednu odbočku (potrubí) musí být plocha průřezu odbočky (potrubí) alespoň 1,25 z celkové plochy průřezu ventilů na ní instalovaných.

3.4.25. Pokles tlaku před ventilem v přívodním potrubí při maximální kapacitě by neměl překročit 3 procenta nastaveného tlaku.

3.4.26. Potrubí ventilu musí poskytovat potřebnou kompenzaci tepelné roztažnosti. Upevnění tělesa ventilu a potrubí musí být navrženo s ohledem na statické zatížení a dynamické síly vznikající při provozu ventilu.

3.4.27. Přívodní potrubí musí být provedeno se spádem po celé délce směrem k nádobě. V přívodních potrubích by se mělo zabránit náhlým změnám teploty stěn (tepelným šokům) při aktivaci ventilů.

3.4.28. Vnitřní průměr přívodního potrubí nesmí být menší než největší vnitřní průměr přívodního potrubí ventilu.

3.4.29. Vnitřní průměr a délka přívodního potrubí jsou vypočteny na základě maximálního průchodu ventilem.

3.4.30. Vnitřní průměr výstupní trubky nesmí být menší než největší vnitřní průměr výstupní trubky ventilu.

3.4.31. Vnitřní průměr a délka výstupního potrubí jsou vypočteny tak, aby při průtoku rovném maximálnímu průtoku ventilu protitlak v jeho výstupním potrubí nepřekročil maximální přípustný protitlak.

3.4.32. Připojovací potrubí armatur musí být chráněno před zamrznutím pracovního média v nich.

3.4.33. Odběr pracovního média z odbočných potrubí (a v úsecích propojovacích potrubí od nádoby k ventilům), na kterých jsou ventily instalovány, není povolen.